TOP 2023

Co se dělo v roce 2023?

• Jarní příprava konceptu naučné questingové hry s keškami na cestu z Horažďovic na Prácheň, mnoho osobních i společných schůzek s komunitou a aktéry za účelem tvorby této sousedské hry

• Průběžná tvorba databáze na místní komunitu, aktéry, dobrovolníky, média, podnikatele a spolupracující odbornou veřejnost z Prácheňska a Plzeňského kraje

• Červnový projektový den se ZŠ Blatenská Horažďovice a zástupci komunity 

• Letní úspěšný grant z Nadace Via na instalace v komunitní questingové hře ve výši 20000 Kč 

• Letní měsíční komunitní soutěž v horažďovické kavárně Šibule

• Zářijové komunitní setkání v horažďovické Šibuli a další schůzky v Horažďovicích (mj. sběr prácheňských pověstí místními pedagogy a aktéry a plán jejich animovaného zpracování SŠ Horažďovice)

• Komunitně-dobrovolnická komentovaná prohlídka Práchně v říjnu 

• Úspěšná (pro Nadaci Via vzorová) veřejná finanční sbírka na Darujme na kešky a další instalace v komunitní questingové hře ve výši 31800 Kč + dalších 20000 Kč ke sbírce od Nadace Via 

• Uspořádání pracovní brigády na Práchni pod záštitou MAS Pošumaví a plzeňské organizace TOTEM (pojištění dobrovolníků) 

• Komunitní setkání a beseda s archeologem v kostele sv. Klimenta na Práchni po Dušičkách 

• Uschopňování komunity a předávání kompetencí a rolí v komunitním projektu bylo dovršeno v listopadu a prosinci zakládáním formalizovaného spolku Prácheň žije! Ve spolku se chce komunita propojit pro společné oživování Práchně (oficiálně bude spolek založen v roce 2024)

• Prosincová schůzka s odborníky a aktéry za účelem vytvoření pracovního manuálu pro brigádníky na Práchni (zajištění souladu s plánem péče o přírodní rezervaci a kulturní památku) 

• Přípravy dalších projektů spolupráce, úvahy o grantech z dalších nadací a programů, veřejných sbírkách aj. 

• Komunita na samém konci roku založila společnou skupinu na WhatsApp, kde začala sdílet tradiční nebo nové aktivity na Práchni. Před Vánoci spolu někteří členové ozdobili komunitní vánoční strom pod prácheňskou věží (namísto ozdob zde pověsili jména všech, kteří se do prácheňské iniciativy v roce 2023 zapojili). Od září do prosince se podíleli členové komunity na správě sociální sítě Facebook (denními příspěvky prezentovali činnosti komunity a společné komunitní téma). Průběžně tvořili databázi fotografií z akcí a místa, které je spojuje.

Co dává členům komunity zapojení do komunitního projektu Prácheň žije dle jejich slov? 

• Mohu se seberealizovat a uplatnit své celoživotní znalosti a zkušenosti, které mám příležitost předávat dalším lidem. Mám radost, že mohu být součástí toho spojování a podílet se spolu se všemi na tmelení místních i přespolních lidí pro Prácheň, protože ta spojovala lidi odnepaměti. 

• Dalo mi to novou osobní energii, chuť a motivaci účastnit se komunitních akcí nejen na Práchni, ale i obecně (na více místech). Ostatní mě "nakazili" zápalem pro věc a radostí ze společných viditelných výsledků práce. 

• Dává mi to pocit určité smysluplnosti. Protože jsem v nedávné době přišla o práci, celoživotní koníček a také mám zdravotní problémy, tak nemít tohle, mám pocit, že jsem snad k ničemu. Momentálně mi to dává pocit osobního naplnění i naději na dobrý vývoj komunitního života okolo Práchně a vlastně i okolo mně. 

• Přineslo mi to příležitost veřejně se angažovat a realizovat ve svém okolí a potkávat se pravidelně s partou nadšenců, kteří chtějí, stejně jako já, udělat něco dobrovolně pro naše společné kulturní dědictví. Také mi zapojení do komunitního projektu ukázalo, že nás je víc, kteří jsme ochotni dělat pro naši společnost něco nezištně. 

• Našli jsme takové lidi, kteří nejsou lhostejní. Poznali jsme nové kamarády a nové zajímavé lidi. Stali jsme se součástí něčeho nového, zajímavého. Můžeme ostatním ukázat, co umíme (i to, co se učíme). Zjistili jsme nové informace. Máme nový smysl všedních dnů. Máme radost, že nás v tom jede víc. Naším propojením zjišťujeme, že ten umí to a ten zas tohle, a že dohromady uděláme moc.  

Co se dělo v roce 2023?

• Hledání společných témat, od léta do konce roku uspořádáno jedno veřejné setkání, sedm komunitních setkání (výlety, diskuze, hudební slavnost, jóga, znakování s miminky aj.)

• Komunita maminek začala připravovat koncept žádosti o finanční podporu společných aktivit z programu Evropský sbor solidarity 

Co dává členům komunity zapojení do společných aktivit v Pošumaví dle jejich slov?

• Dozvěděla jsem se více o znakování s batolaty a začala ho začleňovat do běžného života v rodině. Zjistila jsem, že je nás na Klatovsku víc s podobnými radostmi a starostmi, ráda jsem poznala nové přátele. S jednou rodinou, kterou jsem poznala na setkání, se od té doby vídáme pravidelně. Jóga pro maminky s batolaty je moc zajímavá a dosvědčuje, že i s dětmi se dá podnikat ledacos (je to výborná psychohygiena pro rodiče). 

• Myslím, že díky projektu jsme dokázali vytvořit skupinu rodičů s podobným pohledem na výchovu a péči o děti. Schůzky, kterých jsem se zúčastnila, mi přinesly nové podněty pro mou rodičovskou roli. Největší radost mám z toho, že se nám podařilo zorganizovat pravidelnou jógu maminek s dětmi. Každý takový projekt, kde se mohou potkávat děti a rodiče dohromady, je inspirací i zpestřením pro rodiče i děti. 

• Osobně mi projekt přinesl více příležitostí, jak trávit aktivně čas se svým synem při různorodých činnostech. Naučila jsem se díky schůzkám nové dovednosti (základy znakování, jógu), na které bych neměla čas, pokud bych musela řešit hlídání syna. Vnímám tedy obohacení v sociální oblasti pro sebe i moje dítě. 

• Získala jsem nové znalosti a dovednosti (znakování), seznámila jsem se s podobně naladěnými rodiči, se kterými bych se třeba ani neměla možnost potkat, kdyby tento projekt nebyl. Je fajn si společně zacvičit a přitom moci mít s sebou své děti, které se zabavily hračkami a s ostatními dětmi. Těším se na další společné akce! 

• Pro mě bylo největším přínosem, že jsem se mohla potkávat s lidmi a mluvit "nahlas" před větší skupinou. Dříve jsem se lidí více stranila. A vlastně také to, že všichni řešíme stejná témata. 

• Díky našim společným schůzkám jsem zase přišla do sociálního kontaktu, ze kterého jsem byla na pár měsíců vytržena. Navíc se můžu potkávat s lidmi, kteří jsou naladěni na podobnou vlnu a sdílejí podobné zájmy, myšlenky. Při rozebírání různých témat si ukazujeme různé pohledy na věc a společně se obohacujeme. Setkání se navíc odehrávají s podporujícím, respektujícím duchu, což je pro mě moc příjemné. A jelikož byla setkání v letošním roce různorodá a probíhaly různé akce, vždy jsem se mohla obohatit o něco nového. 

• Seznámila jsem se s novými zajímavými lidmi nebo se naše cesty sešli s těmi, které jsem dlouho neviděla (rozdělila nás vysoká škola, zaměstnání...) a teď nás zase spojilo společné téma (děti). Tohle mě na tom nejvíc baví. I když se účastníme jen občas, tak je to pro mě výborná socializace (někdy se cítí člověk opravdu velmi sám, odtržen od jeho sociální skupiny z minulosti, když nastoupí na mateřskou/rodičovskou dovolenou). Společné chvíle jsou pro mě moc cenné. 

Co se dělo na podzim 2023?

• Uspořádání 3 veřejných setkání s obyvateli Strašína 

• První komunitní nástin vize obce Strašín 

• Upořádání 2 komunitních akcí (úklidová brigáda na tenisovém kurtu a sportovní dopoledne na uklizeném kurtu) 

• Osobní obcházení místních obyvatel s jedním místním obyvatelem, šetření jejich potřeb v návaznosti na anketu obce Strašín a komunitní plánování obce, třetí veřejné setkání bylo zaměřeno na řešení tématu dětského hřiště (budeme se mu věnovat v roce 2024)

• Příprava dalších projektů spolupráce (plánování komunitního provozu pečovatelského domu, úvahy o nových grantech např. z Evropského sboru solidarity aj.)

• Projevení zájmu obyvatelky Strašína (žákyně 9. třídy ZŠ) o přispívání do zpravodaje MAS Pošumaví

• V roce 2024 je potřeba komunitu Strašín dále více aktivizovat a stabilizovat 

Co dává členům komunity zapojení do komunitních aktivit ve Strašíně dle jejich slov?

• Dává mi to naději, že se snad konečně podaří spojit lidi u nás ve vsi dohromady. Že zvládneme vytvořit něco přínosného pro Strašín společně a nebude na ty aktivity jen pár jednotlivců. 

• Setkání s komunitou byla pro mě vždy příjemná. Škoda jen, že byla převážně s malou účastí. Při diskuzích jsme se sice nic nového z obecních témat nedozvěděli (zajímáme se průběžně), ale zjistili jsme, že se nám dobře komunikuje a spolupracuje (na komunitních aktivitách) s místní zastupitelkou a dalšími obyvateli. Máme nadále chuť se zapojovat do komunitní spolupráce a pomáhat s organizací akcí. 

• Za aktivity, které spějí k rozvoji naší obce, jsem ráda. Rozhodně mi naše společné schůzky daly jiný pohled na témata v obci (např. co obnáší výstavba dětského hřiště). Jsem ráda, že jsem mohla v naší vesnici poznat další obyvatele a jejich názory na dané problémy. Mrzí mě, že nakonec ne každý se do organizace komunitních akcí u nás v obci hrne, a ne každý chce osobně přispět k tomu, aby se nám tu spolu lépe žilo. Mrzelo mě, že většina jen nadávala na vedení obce, že "to" a "to" není, ale když by mohli osobně přijít a přispět ostatním svým vlastním řešením a dlouhodobou aktivitou, tak nepřijdou. Komunitní život tady u nás táhne malé množství lidí (jednotlivci) a já jsem díky našim schůzkám zjistila, že chci být s mým manželem tím tahounem také. 

Co se dělo na podzim 2023?

• 4 veřejná a plánovací setkání ke komunitním akcím rodičů (maminek) s dětmi z Rabí a Bojanovic

• Komunita si dala název BRČko 

• 2 komunitní akce: výlet krajinou v okolí Rabí, kreativní dílna ve spolkové klubovně v Rabí (komunitní vaření, zdobení společného vánočního stromu v KD Rabí a dětská diskotéka v KD Rabí - tyto akce byly v prosinci z pietních důvodů zrušeny), na 2 akcích účast cca 10 - 20 dětí

• Plán oslovit rodiče z Čepic, v roce 2024 je potřeba komunitu BRČko stabilizovat (podporovat pravidelná setkávání)

Co dává členům zapojení do komunitních aktivit ve skupině BRČko dle jejich slov?

• Díky komunitním aktivitám v BRČku jsem se seznámila s novými lidmi z našeho okolí a díky společnému výletu jsem mohla poznat hezká, zajímavá místa v naší krajině. 

• Poznala jsem nové aktivní rodiče z vesnice, kde žiji, nebo ze sousední vsi. Našla jsem lidi, kteří mají chuť pomáhat a podporovat realizaci akcí, i když jsou sami zavaleni jinými úkoly a nemohli být na akcích osobně přítomni. Měla jsem radost z velké účasti na všech akcích. Těšilo mě připravovat pro ostatní program a zároveň si ho sama užít.  

• Dostala jsem lekci trpělivosti a uvědomění si, jak interní ten náš trojobecní spolkový život je (Bojanovice, Rabí, Čepice). A že to bude chtít fakt hodně odhodlání a přesvědčení, že netlačím lidem něco, o co není zájem. Že to prostě jenom trvá všechno déle. Jsem sama zvědavá, kdy do toho hodím vidle a začnu "si" zase dělat věci sama, když tu druzí jsou "jen" pasivními příjemci a nestojí je to žádnou práci. Když jsem sledovala místní sociální síť Facebook, kde byly komunitní akce BRČka propagovány, cítila jsem ze strany místních obyvatel chlad (např. oproti jiným akcím). Skoro to na mě působilo tak, že si naši sousedé dávají pozor na to, aby "náhodou" nepochválili něco "mimo plán".

• Myslím si, že po pár setkáních v klubovně a dvou větších komunitních akcích je ještě brzy na to, abych hodnotila, co mi to dává. 

• Byla jsem ráda za snahu, aby se mohl komunitní aktivity zúčastnit i můj muž, který se pohybuje pomocí vozíku. Byl to pro nás aktivně strávený čas v krásné přírodě s bandou příjemných lidí. Dcera byla nadšená a já jsem zavzpomínala na místa, kde jsem nebyla od dětských let. Bylo mi milé dávat si zpětnou vazbu osobně ve skupině lidí, kteří akce spolupořádali. 

• Do komunitních aktivit jsem se zapojila hlavně proto, že jsem chtěla navázat kontakt s dalšími lidmi. Myslím, že tyto akce byly právě k tomu po těch letech, co tu bydlíme, zajímavou příležitostí. Zároveň jsme měli možnost zapojit se do organizace akcí. Od komunitních aktivit jsem očekávala trochu více. Obě akce byly sice podařené, s velkou účastí, ale mám potřebu většího propojení a poznání jednotlivých lidí z obce. Většinu lidí úplně neznám. Vnímám tu velice uzavřené okruhy přátel a bude déle trvat zapojit se (dostat se mezi ně) dovnitř. 

• Přeji si, aby komunita BRČko vytrvala. Dlouhá léta jsem v jiném místním spolku, kde jsme se přesvědčili, že všechno nejde hned a naplno, akce se přizpůsobují tomu, jak se lidé více poznávají.  

Co se dělo v roce 2023?

• Hledání společných témat, komunita uspořádala 2 veřejná setkání na jaře, 2 komunitní setkání v průběhu roku a komunitní sázení stromů na louce na okraji Velhartic 

Co dává členům komunity zapojení do komunitních aktivit ve Velharticích dle jejich slov?

• Komunitní práce ve Velharticích mi dala nové vztahy a přátelství, radost z vytváření nových hezkých věcí. 

• Dalo mi to dobrý pocit ze zapojení se do společné práce v obci. 

Co se dělo na konci roku 2023?

• Výzva pro obyvatele Klatov k spolutvorbě komunitní zahrady za Moštárnou Klatovy, veřejná diskuze o možné podobě komunitní zahrady v prosinci, příprava žádosti do programu Nadace Via  na podporu tvorby komunitních zahrad (bude se podávat a realizovat v roce 2024)

Zhodnocení toho, co komunitě spolupráce na tvorbě komunitní zahrady přináší, můžeme přinést až v následujícím období.

Co se dělo v roce 2023?

• Tvorba vlastní metodiky homesharingu uplatnitelné v podmínkách Pošumaví

• Uspořádání 6 přednášek a besed v Klatovech, v Rabí, v Sušici, ve Kdyni, v Horažďovicích a v Chanovicích s cílem získat zájem veřejnosti a informovat potenciální dobrovolníky

• Mediální kampaň, prezentace homesharingu jako dobrovolnické formy odlehčovací pomoci pro rodiny, které pečují o dítě se zdravotním postižením v nejrůznějších médiích 

• Příprava prezentace o homesharingu ZDE

Zhodnocení toho, co primárním a hostitelským rodinám zapojení do homesharingu dává, můžeme přinést až v následujícím období.

Co se dělo v roce 2023?

• Dotazníkové šetření, průběžná tvorba obsáhlé databáze na neformální pečující především z Kdyňska a Klatovska (dále z celého území MAS Pošumaví)

• Síťování neformálních pečujících na aktéry, individuální podpora 

• Vytvoření stabilního týmu, který se věnuje podpoře neformálních pečujících na Kdyňsku

• Průběžná podpora pečujícím o blízkou osobu v podobě edukace péče (hygiena, polohování aj) a základů rehabilitace

• Propagace aktivity na Kdyňsku formou navazování komunikace se starosty obcí, skrz webové stránky obcí, sociální sítě, vývěsky, místní zpravodaje a výlepem plakátů

Co dává neformálním pečujícím naše podpora dle jejich slov?

• Dalo mi to naději pro syna, že si splní svůj sen (pozn. maminka usiluje o vznik chráněného bydlení pro svého syna). Pro mě vy osobně taky hodně znamenáte. Nemusím už se synem někam jezdit a dozvídat se, že "tam" nepatří.

• Dalo mi to přátelství, podporu jak na začátku začít, na koho se obrátit, jak hledat nové alternativy, které by nám vyhovovaly.

• Děvčata mi hodně pomohla v tom, že když jdu něco vyřídit na poštu nebo do města, nemusím se bát, že tam zůstane syn sám. Na chvíli to není problém, ale když něco vyřizuji a nevím, jak dlouho to bude trvat, tak jsem klidnější, že tam někoho má. Starám se o něj už více než 30 et, přesto mi nějaké postupy, které mi ukázaly v péči o něj, pomohly a usnadnily práci. 

• Podpora komunitních a sociálních aktivit v našem okrese pro nás znamená podporu a pomoc při fungování s dítětem se speciálními potřebami potom, co nám skončila pomocná ruka z rané péče. Víme, kam se můžeme obrátit a zároveň se potkáme s rodiči, co řeší stejné situace (přináší nám to možnost sdílení). Děkujeme a rádi se zúčastníme dalšího setkání.

Co se dělo v roce 2023?

• Realizace celkem 5 setkání svépomocné skupiny ve Kdyni, v rámci kterých se potkali lidé pečující o osobu blízkou; jednalo se zejména o lidi v seniorském věku

• V rámci svépomocné skupiny jsme podpořili sdílení zkušeností a názorů pečujících, vedli spolu diskuze na různá témata jako jsou vlastní hranice, zdraví a síla nebo téma toho, co (ne)musím či zda můžeme říkat „ne“

Co dává našim účastníkům zapojení do svépomocných skupin dle jejich slov?

• Občas má ve skupině někdo nápad, na který bych sama nepřišla.

• Je dobrý, že přijdu mezi lidi, vyčistím si hlavu, hodím starosti za hlavu. Vidím, že na to nejsem sama.

•  Navzájem si tady poradíme, třeba co je dobré koupit. Například polohovací postel. Je pro mě důležitá výměna zkušeností. 

Co se dělo v roce 2023?

• Průběžná podpora pečujícím o blízkou osobu na konci života, síťování pečujících na aktéry, individuální poradenství, fyzioterapeutická a psychologická podpora, podpora při zvládání těžké životní situace, podpora při manipulaci s umírajícím (ukázky práce s kompenzačními pomůckami atd.) 

Co se dělo v roce 2023? 

• Dotazníkové šetření, mnoho osobních i veřejných schůzek v Pošumaví a Plzeňském kraji 

• Příprava akčního plánu rozvoje sociálních služeb na Horažďovicku ZDE a jeho průběžné naplňování 

• Uspořádání mezioborového setkání v oblasti ranné péče, setkali se zde zástupci poskytovatelů rané péče, mateřských škol, rehabilitační pracovnice a sociální pracovníci z úřadu práce a sociálního odboru MěÚ Horažďovice 

Co jsme v tématech dobrovolnictví a mediální komunikace zkusili v roce 2023? 

Zkusili jsme komunikovat s veřejností téma dobrovolnictví v našich pošumavských obcích přes příběhy konkrétních dobrovolníků ze svazku obcí Pošumaví, jehož součástí jsou převážně malé vesnice. Oslovovali jsme průběžně mnoho obyvatel nejrůznějších motivací, zájmů a věků, kteří vykonávají nezištně a nadšeně pro své okolí nějakou záslužnou činnost (pečují o krajinu, zachraňují památky, fotografují krajinu a pečují o platformu pro sdílení fotografií s veřejností, píšou články o krajině a společenském dění v Pošumaví, pečou dorty na komunitní akce, provádí záchranářskou činnost ve dne i v noci, organizují kulturní, společenské a komunitní akce, pečují o knihovnu, uklízejí v obcích, venčí psy sousedům, nosí nákupy seniorům, vedou lekce cvičení pro komunitu, ale třeba i darují krev nebo jsou pravidelnými donátory charitativních a jiných projektů). Snažili jsme se některé příběhy zviditelnit a pozvat obyvatele na společné setkání k dobrovolnictví do Žihobec (záměrně do menší pošumavské vesnice). Sem se nám v říjnu podařilo přizvat nejen obyvatele, ale i starosty, ředitele a zástupce nejrůznějších organizací ze svazku obcí Pošumaví, z Horažďovic a Sušice, zástupkyni Mezigeneračního a dobrovolnického centra TOTEM, zástupce klatovské pobočky Dobrovolnického centra ADRA, zástupkyni Domu zahraniční spolupráce, starostku z Andělské Hory a ředitelku Chelčického domova sv. Linharta. Všichni měli možnost se k tématu dobrovolnictví vyjádřit, sdílet aktuální potřeby ze své pozice, seznamovat se, zahajovat spolupráci, síťovat se mezi sebou a zjišťovat, kde to dobře funguje a kdo jim v dobrovolnictví může být oporou. V rámci akce k dobrovolnictví jsme vyzkoušeli malou (venkovskou) mediální kampaň, která se stala motivací zlepšovat komunikaci s veřejností nejen pro organizaci MAS Pošumaví, ale i obce, organizace a komunity v Pošumaví. Ve vlnách říjnová akce k dobrovolnictví začíná přinášet postupně své plody a nové výzvy.

Komu to například pomohlo a jak? 

Pomohlo to obyvatelům (dobrovolníkům). Jak? 

Obyvatelé začali pojmenovávat své dobrovolnické aktivity v komunitách, které dle jejich slov "nestojí za řeč". Někteří jen sdíleli s ostatními své dobrovolnické zkušenosti, někteří začali sami nově (anebo znovu) vykonávat nejrůznější aktivity ve svých nebo sousedních obcích s pocitem obdarování jiných lidí i sebe sama. Někteří obyvatelé pochopili, že dobrovolnictví může být běžnou součástí života anebo i třeba jen jedním z prostředků naplnění jejich aktuální potřeby (např. socializace, když se cítí být sami po rozchodu s partnerem, právě se přistěhovali do nové vesnice nebo prožívají pocit izolace na rodičovské dovolené anebo např. seberealizace, když odejdou do důchodu nebo ztratí milované zaměstnání a dobrovolnická činnost jim může tuto ztrátu trochu nahradit). Obyvatelé se také dozvěděli o možnostech financování svých dobrovolnických aktivit z nejrůznějších zdrojů a zjistili, že mohou získat podporu od organizací jako je MAS Pošumaví, TOTEM Plzeň, ADRA Klatovy, Dům zahraniční spolupráce, Nadace Via, Nadace Partnerství aj. 

Pomohlo to organizaci MAS Pošumaví. Jak? 

Organizace MAS Pošumaví začala zařazovat práci s dobrovolníky do běžné praxe při podpoře komunitních aktivit v obcích. Pracovníci MAS Pošumaví se začali lépe orientovat v možnostech podpory dobrovolníků ze strany jiných organizací, např. TOTEM Plzeň, ADRA Klatovy (pojištění, vzdělávání dobrovolníků, podpora koordinátorů dobrovolníků aj.), a další finanční či hmotné podpoře dobrovolníků (dobrovolnických skupin) z nejrůznějších dotačních programů, grantů, nadací aj. Zároveň si pracovníci MAS Pošumaví vytvořili, na základě potřeby lépe komunikovat projektová témata (rovněž téma dobrovolnictví v komunitách) s veřejností, mediální komunikační plán. Některé osvědčené principy komunikace na sociálních sítích začali uplatňovat v rámci organizace nebo přímo v komunitách v obcích MAS Pošumaví.