Říjen 2023

V Muzeu Lamberské stezky v Žihobcích jsme uspořádali diskuzní setkání k dobrovolnictví v Pošumaví. Při poledním bloku, který byl určen pro aktéry ze svazku obcí Pošumaví, ze Sušice a z Horažďovic, proběhla přednáška ředitelky plzeňské organizace Mezigenerační a dobrovolnické centrum TOTEM o formálním a neformálním dobrovolnictví a možnostech podpory organizace při zapojování komunity do dobrovolnické spolupráce v obci (podporu nabídl i přítomný zástupce klatovské pobočky Dobrovolnické organizace ADRA); dále byly představeny dva příklady dobré praxe o dobrovolnictví v malé obci jednak starostkou obce Andělská Hora, která získala v letošním roce ocenění Vesnice roku Karlovarského kraje mj. za vzorovou práci s komunitou, a dále ředitelkou Chelčického domova sv. Linharta, která ve svém pečovatelském domě a komunitním centru v Chelčicích pracuje s bezmála devadesáti dobrovolníky; hlavním sdělením poledního bloku bylo hledat si v komunitě zapálené lídry, kteří mohou dobrovolnické komunitní akce v obcích "táhnout", a o ty pak společně s aktéry pečovat. Odpolední blok byl věnován diskuzi přímo s dobrovolníky z regionu, ty jsme oslovovali již před akcí osobně, s některými jsme vytvářeli rozhovory a sdíleli jsme je napříč veřejností v rámci malé mediální kampaně MAS Pošumaví "Spolu v Pošumaví: příběhy dobrovolníků z Pošumaví" převážně na sociální síti Facebook; dobrovolníkům jsme nabídli konkrétní možnosti zapojení do aktivit v obcích, které pojmenovali aktéři v rámci sdílení potřeb v poledním bloku (v následujících týdnech se podařilo zapojit dobrovolníky do několika komunitních akcích v obcích svazku Pošumaví a dále navázat intenzivnější spolupráci s pracovnicí Domu zahraniční spolupráce, která nabídla pomoc s propojením venkovských komunitních aktivit mladých lidí s grantovými možnostmi Erasmus + nebo Evropského sboru solidarity).
Ve Strašíně jsme uspořádali dvě veřejná setkání a jednu komunitní brigádu na úklid tenisového kurtu; komunita společně znovu řešila vizi obce (připravili jsme první nástin společné vize, zapojilo se však dosud do její tvorby velmi málo obyvatel, a tak nyní návrh nemůžeme považovat za nosný, v novém roce je potřeba více zaktivizovat komunitu a k vizi se vrátit), dále jsme zde začali osobně obcházet obyvatele v souvislosti s šetřením potřeb, anketou a komunitním plánováním obce Strašín (do osobního šetření a obchůzek v obci byl zapojen jeden obyvatel Strašína), na základě osobního šetření jsme zjistili, že nejvíce aktivizačním tématem je chybějící dětské hřiště, dětskému hřišti bylo věnováno druhé veřejné setkání, na nějž přišlo nejvíce místních obyvatel, především rodičů s dětmi (komplikace s pozemkem zatím brání téma úspěšně řešit, a tak věříme, že se k tématu budeme moci vrátit v roce 2024).
Ve Velharticích jsme uspořádali na konci října setkání k plánování komunitní výsadby stromů na panské louce na okraji obce. Komunitní projekt byl podpořen z dotace Plzeňského kraje. Místní odborníci na zeleň vysvětlili občanům důvody výběru prostokořenných sazenic, jejich specifika, výhody i nevýhody a vysvětlili také, jak přesně bude společná výsadba probíhat. Výsadba by měla proběhnout na konci listopadu a každý občan, rodina, skupina přátel či místní spolek si budou moci přijít zasadit strom, který bude do budoucna osazen cedulkou se jmény sázejících. Kromě sázení bude potřeba také společně doplnit ke stromům opěrné kůly a chráničky kmenů. Pro účastníky sázení bude připraven teplý čaj a buřty na ohni.
V Rabí jsme uspořádali 3 veřejná (komunitní) setkání, která měla formu plánování společných akcí na konci října, v listopadu a prosinci; pravidelně se scházelo asi šest maminek s dětmi z Rabí a Bojanovic (na maminky a děti z Čepic teprve čekají, ale rády by je také zapojily), maminky naplánovaly říjnový pěší výlet v okolí Rabí s opékáním buřtů a hravými úkoly kolem navštívených památek, listopadovou svatomartinskou výtvarně-hudebně-vyprávěcí dílničku ve spolkovém domě v Rabí před tradičním lampionovým průvodem ku příležitosti svátku sv. Martina (do této aktivity chtěly zapojit dobrovolníka ze sousední vsi coby sv. Martina), a nakonec vánoční sportovně laděnou dětskou diskotéku v KD Rabí v prosinci. Na konci října se podařilo uspořádat pěší výlet za pokladem z Rabí, přes Vintířovu studánku, pozůstatky hradu Džbán nad Buděticemi zpět do Rabí; na akci přišlo přes 40 účastníků (komunita mj. pomohla obyvateli na vozíčku, aby mohl alespoň část cesty absolvovat s ostatními). V průběhu října si maminky vymyslely společný komunitní název BRČko (Bojanovice, Rabí, Čepice komunitní) a společné akce zveřejňují na Facebookové stránce města Rabí.
V říjnu proběhla komunitně-dobrovolnická komentovaná prohlídka Práchně (jeden člen komunity byl podpořen v přípravě programu pro dětské návštěvníky; akci podpořil i dobrovolník z Prahy a kastelán hradu Kašperk, protože i zde bylo nutné veřejnost trošku "probudit"). Na akci přišlo přes 60 lidí. Na komentované prohlídce se také komunita domluvila se starostou obce Velké Hydčice na tom, že budou společně realizovat pracovní brigády na Práchni (tato zpráva komunitu velmi aktivizovala). Podařilo se pracovat s dalšími dobrovolníky z komunity z obcí pod Práchní / Prácheňska a společně se věnovat novému návrhu plánu péče o přírodní rezervaci Prácheň; členové komunity začali být síťovaní na aktéry a odbornou veřejnost v řešení tématu oživování Práchně a pracovní brigády na Práchni (např. na úřednici z odboru ochrany přírody KÚ Plzeňského kraje, regionální botaniky, archeologa, dále také starosty z Velkých Hydčic a Horažďovic a plzeňskou organizaci TOTEM), a to zejména za účelem vhodného postupu pracovních brigád v přírodní rezervaci a kulturní památce Prácheň a dále kvůli pojištění dobrovolníků při manuální práci. Na začátek prosince byla dojednána osobní schůzka komunity / dobrovolníků s odbornou veřejností a aktéry. Dobrovolnice z Horažďovic se intenzivně věnovala Facebookové stránce Prácheň, kde se velmi rychle začal zvyšovat zájem lidí pod Práchní o řešený komunitní projekt . Dále jsme se intenzivně věnovali veřejné sbírce na komunitní questingovou hru z Horažďovic na Prácheň na platformě Darujme, někteří členové komunity zvolili oslovování dárců osobně, někteří jen telefonicky nebo e-mailovou korespondencí. Dále jsme se potkávali a telefonicky komunikovali s některými dobrovolníky a zájemci o spolupráci na komunitním projektu (jednotlivce, začínající organizace, např. malou televizní produkci aj.).
V Klatovech jsme se začali věnovat tématu vznik komunitní zahrady za moštárnou v Klatovech; na druhou polovinu října jsme naplánovali veřejné setkání, zajistili jsme roznos informačních letáků do klatovských schránek, šířili jsme akci na webech, sociálních sítích, v médiích. Bohužel na veřejné setkání, na které jsme měli připravenou mj. přednášku o přírodních zahradách ve městech, nikdo nedorazil, a tak jsme začali přemýšlet, jakým způsobem k tématu komunitní zahrady přistoupit. Na prosinec jsme naplánovali v rámci tradiční akce moštování v Moštárně Klatovy další besedu s místní veřejností o komunitní zahradě.
V aktivitě aktivní rodiče v Pošumaví jsme měli v plánu upořádat dvě komunitní akce v Klatovech a na Pastvině u Sušice; na první komunitní akci v Klatovech, která měla být pojatá jako společný pěší výlet do dětského indoorového hřiště, nikdo nepřišel (špatné počasí, nemoc dětí atd.); na druhé komunitní akci na dýňovém festivalu na Pastvině u Sušice se sešly 4 rodiny s dětmi (maminky, tatínkové a děti).
Dále jsme hledali nové spolupracovníky pro podporu komunitních a sociálních aktivit na území MAS Pošumaví.
V rámci realizačního týmu se někteří naši členové zúčastnili workshopu k sociální síti Facebook, který byl součástí širšího plánování mediální komunikace MAS Pošumaví.
Vycestovali jsme do Ostravy na seminář pro realizátory projektů OPZ+ napříč ČR, kam jsme byli pozváni za účelem sdílení dosavadních dobrých zkušeností v našem projektu Podpora komunitních a sociálních aktivit na území MAS Pošumaví.
Část realizačního týmu (manažerka projektu a koordinátorka komunitní práce) absolvovala dvě supervize, které byly zaměřené na aktivizaci v komunitách, vlastní motivaci, prevenci syndromu vyhoření a reflexi personálního managementu v realizačním týmu.
V rámci realizačního týmu jsme se v listopadu setkali on-line, hlavním tématem bylo sdílení novinek z regionu, reflexe klíčových aktivit projektu a představení nových členů týmu.
V oblasti paliativní péče jsme nadále poskytovali potřebnou podporu a vzdělávání cílovým skupinám a dále jsme vyhledávali potenciální rodiny, které potřebují naši podporu; dále jsme komunikovali s aktéry.
V aktivitě podpora neformálních pečujících jsme se potkali s zástupkyní Nadačního fondu Abakus, se kterou jsme řešili novinky v oblasti podpory neformálních pečujících (novinky v nadačních výzvách); zúčastnili jsme se konference na téma profesionální podpůrcovství, kde jsme se např. seznámili s vedoucím chráněného bydlení Naplno (Jindřichův Hradec), s nímž jsme mohli sdílet vzájemné zkušenosti a síťovali na starostu města Rabí. V této aktivitě máme také dvě nové pracovní posily na Kdyňsku.
V aktivitě svépomocné skupiny jsme se na Kdyňsku věnovali tématu moje vlastní hranice, musím / nemusím, moje vlastní zdraví a síly, mohu říci ne? Setkání bylo pojaté jako diskuze a sdílení názorů a postojů.
V aktivitě KPSS proběhlo jednání řídící skupiny ke komunitnímu plánování v Horažďovicích (on-line).